Korsika

Středomořský ostrov Korsika zcela jistě patří mezi lezecké ráje na Zemi. Maurská hlava černého muže s bílým šátkem symbolizuje svobodu. Svoboda je v lezení velmi důležitá, osobní záležitost.

Na cesty jsme vyrazili hned začátkem jara, což se ukázalo jako docela brzy. Teploty byly často hluboko pod 20 °C a v noci kolem nuly, no hrůza, co vám budu povídat :)) Na druhou stranu se celá akce vyvrbila jako skvělé zahájení lezecké sezóny. Měli jsme na to celkem 11 aktivních dní, ze kterých se 9 dní lezlo. Během letních dovolených může být v letoviscích nátřesk, ale za lezením se přeci jen vyráží mnohem dříve. Jako ideální bych doporučil květen nebo potom může býti super září a říjen.

BC jsme postavili v příjemném campu u horské řeky s příhodným názvem Les Eaux Vives. Paní majitelka camp otevřela pouze kvůli nám, pro skupinu 16-ti otrlých lezců naprostý luxus. Na komunikaci si rozhodně připravte pár základních frází. S angličtinou pochodíte pouze u moře, ale i tak mi přišlo milé mluvit s místními francouzsky.

Lezli jsme hlavně ve střední části Korsiky, kde převládá žula prémiové kvality. Skálu tvoří pitoreskní struktury nevídaných tvarů, určitě se rád prolezeš po masivních tafonech – místní fenomén.

La Richjusa

Horský kaňon s průzračnou vodou, kaskádami a soutěskami. Tato sportovní oblast se 12 sektory potěší množstvím cest obtížnosti od 3c do 8a+. Doporučuji lano 60 – 70m.

La Terre Sacrée

„Svatá země“ je oblast plná lehkých a zatraceně krásných cest do 25m. Po celodenní šichtě si potom můžeš zaskočit do moře na nedaleké pláži. Příjezd k parkovišti může býti dost obtížný bez zvýšeného podvozku.

Saint Antoine – La Chocolaterie

Osobně jsem tam nebyl, prý to bylo dost zarostlé.

Rocher des Gozzi

Nad zátokou hlavního města Aiacciu se tyčí výrazný big wall Rocher des Gozzi. Na hlavní stěně se leze klasicky po vlastním i sportovně po nýtech. Cesty mají často přes 10 délek, dvojitá lana s výhodou.