Zakarpatská Ukrajina- vánoce 21. - 26.12.2007
Z důvodů zajímavých zážitků jsem se rozhodl strávit letošní vánoce na Zakarpatské Ukrajině. Zájem o tenhle výlet byl na začátku velký, ale poté co byl stanoven termín pobytu začali zájemci postupně odpadat, až jsem nakonec zůstal sám. Pokud se na to dívám s pohledu běžného člověka tak je to zcela pochopitelné, že se každý rozhodl strávit vánoce v teple domova a rodiny. Při hledání dopravy na Ukrajiny jsem narazil na jistou variantu, která mi dovolila dostat se na Ukrajinu na jeden zátah. A tak 21.12.2007 vyražím v 16hodin tranzitem spolu se sedmi lidmi, kteří se vraceli z české republiky domů na vánoční svátky! Cesta ubíhala rychle dokud se nám nepostavila do cesty kolona na hraničním přechodu Vyšné Německé. Zde jsme strávili asi 2 hodiny a stálo nás to spoustu úplatků na Ukrajinské straně. Na celnici stačí jen vypsat lístek , kde uvádíte jméno a místo pobytu, kde se budete pohybovat. Na místo určení dorážíme kolem 3:30 ráno. Kamaráda u kterého jsem měl přespat se mi ale bohužel nepodařilo probudit neboť jsem na něho málo klepal. Z tohoto důvodu jsem se přesunul do místního lesa kde jsem hodlal strávit zbytek noci pod šírákem. Vzhledem k tomu, že tentokrát mi karimatka zůstala doma mi bylo jasné "noc strávená na sněhu ve spacáku nebude zrovna košér". Po půl hodině strávené na sněhu mi bylo jasné, tuhle noc se asi nevyspím a poté mě napadlo co kdybych místo karimatky použil seno s místního sušáku , který se nacházel kousek od lesa! Spaní na místním senu bylo lepší než na karimatce. Ráno jsem vyrazil na druhý pokus probudit kamaráda což se mi i povedlo, akorát jsem dostal vyhubované za to,že jsem netloukl na dveře více.
Soused se divil proč jdu ráno z lesa s batohem a tak mu musel kamarád vysvětlit aby neměl po celé vesnici ostudu, že jsem byl ráno trénovat! Tento den mě čekaly návštěvy u dalších známých , s tím že druhý den vyrazíme na výlet k sinivirskému jezeru, které je nejvýše položeným jezerem na Ukrajině. Během naší cesty se nám naskýtaly nádherné pohledy na východy slunce na zasněžených sedlech. Cestou k jezeru nás čekala ještě zastávka
u kamarádových známých, kteří nám opět přichystali velkou hostinu! Další den mě čekaly dalších návštěvy s výletem nad vesnici Užok, kde se nám předkládaly úžasné panoramatické pohledy na zasněžené poloniny!Čtvrtý den mě čekala návštěva Užgorodu, kde jsem se byl podívat na zdejší tržnici abych zde nakoupil nějaké dárky a poté nás čekala prohlídka zdejšího zámku, kde se nacházela výstava hudebních nástrojů,oblečení, vycpaných zvířat a botaniky. Samozřejmě jak už to tak bývá blížil se konec výletu a tak 26.12.2007 v 3:50 minut vyrážím vlakem směr Užgorod, kde mě čeká přípoj na autobus do Košic. Cesta do Užgorodu mi ubíhala rychle neboť jsem si povídal z místními lidmi, které zajímalo proč jsem přijel na Ukrajinu zrovna v době našich vánočních svátků.
Zpáteční cesta připomínala trochu divoký západ neboť mi zrušili všechny spoje na Slovensko a tak jsme musel hledat náhradní dopravu jak se dostat alespoň za hranice. Na nádraží se ke mě přidala skupina dvou holek, kterým zrušili autobusy už předešlý den. Rozhodli jsme se že pojedeme taxíkem na hranice(Vyšné Německé), kde ale budeme muset sehnat někoho kdo nás přes celnici převeze autem, neboť je zde pěší přechod zakázán. Po asi hodině čekání se mi podařilo nakonec stopnout auto, které nás bylo ochotno převézt přes hranici. Během odbavování na ukrajinské celnici jsme se dozvěděl, že dotyčný řidič jede až do Prahy. Po rozhovoru mi zdělil, že je ochoten mě vysadit až v Uherském Hradišti. A propo: když máte na začátku cesty smůlu neházejte ještě flintu do lesa všechno se může během okamžiku otočit ve váš prospěch!
Ukrajina: spousta krásných a nezapomenutelných zážitků, získáte zde jiný pohled na svět
aneb příští rok se jede opět!!!