Horolezecká Liška 2024
aneb ikonický lezecko-orientačně-vytrvalostní závod dvojic, na který nezapomeneš!
Kdy: sobotu 7. prosince 2024
Kde: horolezecká chata Lukov
Motto: pojď s náma na VÍCEDÉLKY!!!
Za KHS Zlín se těší Dáša a Eva
Podrobnosti zde.
VYSOKÉ TATRY – Malá Studená dolina, Téryho chata, 17. 1. – 20. 1. 2020
Tak zase po roce konečně do Tater. Účast veliká, je nás 12 a moc se těšíme. Ze Starého Smokovca vyrážíme něco po 8., takže nahoru klasicky po tmě. Kolikrát si při těch tatranských výpravách říkám, že to s tím báglem vyšlapu asi jen díky tomu, že nevidím ten krpál přede mnou. Poslední úsek pod Térinkou je docela dřina, ale zvládli jsme to, hurá, nakonec to ani taková hrůza nebyla. Na několik z nás už nevyšel pokoj (to jsme věděli), ale krásně se spí i na podlaze v jídelně. Dostanete matraci, polštář a deku a zima vám určitě nebude. Jen pro citlivky doporučuju špunty do uší. Budíček 6:30, jídelna se musí připravit na snídani. Na výběr jsou dokonce praženica nebo párky, luxus (pozn. – v rámci snídaně vám navíc naplní termosku výborným čajem).
V sobotu se všichni chystáme na Veľký ľadový štít. S polovinou výpravy šlapeme do Ľadovej priehyby a přes Ľadového koně, což je asi 20m exponovaný úsek a asi jediné méně příjemné místo, kde se jistíme. Někteří borci to sice po cestě dolů valí bez jištění, nám méně zběhlým ale dodává lano trochu té jistoty. Druhá šestka lezla těžší Starou cestou. Zpovídala jsem kluky, tak prý „se pár úseků jistilo, ale v pohodě, spíš ve sněhu..“ Tož tak. Podrobněji v průvodci.
Večer se scházíme pěkně v teple u čepovaného piva. Povídáme, koštujeme slivovičky a jiné dobroty z různých koutů zlínského okresu a je nám dobře.
V neděli vypadá počasí trochu mlhavě, podle chataře se má ale vyčasit, a tak všichni vyrážíme na Baranie rohy. Šest nás jde sestupovkou přes Baranie sedlo. Místy jsou tu po včerejším nájezdu skialpinistů vyšlapané schody, sníh je pevný a zmrzlý; dolů se jim asi moc dobře nejelo. Ze sedla doleva, držet se kousek pod hřebínkem a přes vrcholové plató lehce nahoru. Na vrcholu užíváme výhledů, sluníčko svítí, dojídají se řízky, slivovička koluje. Tak se mi to líbí, super pohodička. Tento výšlap bych doporučila i pro poslední den, je snadný a krátký.
Druhá šestka se vydala do neznáma a pro výstup zvolila jakýsi žleb vlevo. Nazvali to Vaškův kuloár, protože lezli jen na základě toho, co Vašek viděl předchozí den při sestupu z Ľadového štítu. Dolezli prý do nějakého sedélka a dál už více méně hřebenovkou, i když hřeben prý docela oblézali. Ti si tu mlhu užili, sluníčko na ně vykouklo až na vrcholu – jako za odměnu.
Večer se na chatě bavíme deskovou hrou „Poznáš Tatry?“. Zjišťujeme, že zas tolik je nepoznáme a raději se věnujeme tatranskému čaji :)
Pondělní ráno je krásně prosluněné, počasí nám teda vyšlo parádně. Plány byly různé. Část kluků šla dolů na Cyklistický ľad, ten byl prý „dost slabý, ve střední části vyloženě rampouchy, bez možnosti šroubovat.“ Nahoře ve skále je ale štand, takže to Dála obešel a hodil lano na top rope. My ostatní jsme ještě jednou dupali nahoru – tentokráte do Priečného sedla. Někteří vycházkově, někteří na těžko, aby to dolů sešli Veľkou Studenou dolinou. Tak či onak, zpátky do Starého Smokovca jsme se všichni vrátili spokojení, s úsměvem na tváři a plní super zážitků. Myslím, že můžu mluvit za všechny zúčastněné, lednová výprava se opravdu vydařila.
Děkuju klukům a hore zdar.
Jana
Fotky zde, je to mix od všech. Díky.