Tatranskémámení aneb kdo nepije rum

V pátek nad Zlínem se smráká,

tři auta nadšenců však zvesela jedou,

krása slovenských hor je láká,

těší se, až skoby zatloukat budou.Znavení a zpocení až za ušima

k půlnoci na Brnčálku dorazí,

posilní se a je jim prima,

vždyť zítra vyrážejí do věží!Ráno se sbalí, lana smotají,

počasí zdá se být celkem příznivé,

někdo i slivovice lokne si potají,

přeháňka je během dne však nemine.„Jistím!“ „Lezu!“ „Polez!“ „Pozor! Kámen padá!“

Červenou dolinou se zvuky matroše nesou,

na skalách vládne vskutku výborná nálada,

když Zlíňáci Věže Žeruchovy lezou.Trojka, čtverka, pětka – cest bylo bohatě,

hroznový cukr na vrcholu přišel vhod,

k večeru šťastni odpočívali na chatě,

tatranský čaj – ten teda bod!Druhý den nebylo moc krásně,

vítr, sníh, začalo dokonce lít,

tak Mira zavelel rázně:

„Vzhůru na Jahňačí štít!“Levá, pravá, nahoru šlo to pomalu,

špatné počasí k horám však patří,

a po úspěšném dosažení vrcholu,

byli všichni úplně durch mokří.Dobrá nálada s nimi ale zůstala,

nějaké počasí ji přece nezmaří,

a tak se celá výprava domů vracela,

se spokojeným úsměvem na tváři.

Lezli jsme 3 směry na Žeruchovi věže z toho všechny jsou vhodné pro začínající lezce:

1. Vých. Ž. Cez Knihu  V - cesta v dokonale pevné skále, pokud člověk leze v klidu pětky na skalách, tak tuto cestu za dobrých podmínek v pohodě zvládne. Paradoxně nejtěžší mi přišla poslední délka, kterou jsem zezl levou stěnkou od knihy. 

2. Vých. Ž. J pilíř III, V - pěkná dlouhá cesta, první a poslední délky nejlepší, dojem kazí jen 3 kosovkotravní délky uprostřed. Nejtěžší místo zajištěno v pohodě cvaknutelnou a tutovou stěnou. 

3. Záp. Ž. J pilíř - IV, III - krátká cesta, možno lézt i vproměnlivém počasí. Na druhém přelezli i úplní začátečníci. 

zdroj: http://www.tatry.nfo.sk/stena. php?kod=10560721:%8Eeruchova- ve%9Ea-V%FDchodn%E1:2080

Fotky mi vložit z mého PC nejdou, tak to aktualizujeme jak dojede brácha.