MENU Skalní lezení Horské lezení Bouldering VHT Trekking Příroda Zimní akce AKTUALITY / INFORMACE / AKCE
top foto

VYSOKÉ TATRY 25 - 28.9.
Oddílovka v Bielovosdské dolině.
Podrobnosti zde.

FURKA PASS 25 - 28.9.
Více info Milan Hurta.
Podrobnosti zde.

ARCO 28 - 31.10.
Lezecká oddílovka v Arcu.
Podrobnosti zde.

PŘEBĚH JAVORNÍKŮ 13.11.
Známý horolezecký půlmaraton, který prověří i zkušeného závodníka.
Podrobnosti zde.

HOROLEZECKÁ LIŠKA 4.12.
Letošní trasu staví Dála s Radkem
Podrobnosti zde.

Malá fatra 12. -14. 8. 2010

Po několika letech, co jsme si koupili mapu Malé Fatry jsme se tam letos konečně podívali. V plánu bylo přejít přejít většinu hlavního hřebenu Vrátné, Rozsutce a Janošikovi diery. Odpoledne jsme vyrazili vlakem ze Vsetína a již během cesty bylo o zábavu postaráno, když uličkou přišli cikáni, kteří nahlas zpívali a taky opravdu hlasitě telefonovali, jinak byli ale naprosto slušní, takže v poho. Ve Vrútkách nám chvíli trvalo, než jsme se propletli areálem nákladního nádraží a ŽOS Vrútky a našli jsme důležitou lávku přes Váh. Pak jsme ještě trochu bloudili ve vesničce pod horama ale po chvilce jsme našli správnou cestu směrem Klačianska Magura. Kolem chaty jsme se úspěšně proplížili, a s trochou štěstí nepozorovaně došli asi v 11 večer do sedla pod suchým. Ráno jsme vstávali se svítámím a hned vystoupili na hřeben, počasí vypadalo nejistě, ale během dne se poříád zlepšovalo. Výhledy byly parádní, místy jsme si i trochu zalezli a během dne potkávali čím dál více lidí. Nejvíce lidu bylo v okolí Velkého Kriváně, pač tam vede od spodu lanovka, tož trochu se vytratila ta atmosféra hor co by klidného místa bez davu lidí, ale i tak to bylo super. Dál pokračujeme, přestože nás dvě sličné slečny z Brna zvou na chatu pod Chlebom na pivko, říkáme si (s pár Eurama v peněžence), přece nebudem měnit plány kvůli ženským a pádíme dál směr Stoh a Rozsutec. Počasí nám přeje, je pařák jak sviňa. Postupně stoupáme po hřebeni a Rozsutec se čím dál tím víc přibližuje a zvětšuje. Pořád přemýšlíme, jestli ho stihneme překonat nebo ne. V sedle pod Stohem se najíme všudypřítomných malin a stoupáme po bahnité cestě vzhůru. Teda upřímně na pohled je to kopec krásný ale vystoupat na něj to chce pěknou dávku trpělivosti, kterou jsme neměli a tak jsme ho raději obešli. I tak nám dal tenhle traverz pěkně zabrat, protože byla celá stezka totálně rozbahněná a na závěr dne už toho bylo až příliš. Notně vyčerpaní dojdeme do sedla pod Rozsutec, jdem nabrat vodu a večeříme. Později se vzdáváme plánu na výstup. Mě se v sedle moc spát nechce, z historek o medvědech které jsme slišeli od jednoho místního na hřebeni mám nahnáno. Nicméně mě Tom nakonec přesvědčuje a spíme v sedle. Jídlo a odpadky dáváme tak 50 m od stanu, tak snad to bude stačit. Ještě než postavíme stan, tak přichází do sedla lidi, tak se rychle schováváme, jestli to nejsou správci parku. Po chvilce vidíme, že kluk s holkou staví červený stan přímo v sedle, tak je jdem pozdravit. Jelikož polski zas tak dobře neumíme, komunikujem in english. V noci se podle předpovědi a mého očekávání přihlnala silná bouřka, která trvala až do rána. Asi ve 2 ráno k nám přišli turisti z Polska, že jim bouřka zbořila stan a že půjdou dolů. Tak jsme jim řekli ať neblbnou a pozvali je k nám. Jelikož mám stan pro 2 - 3 osoby, nezbývalo nám nic jiného než zbytek noci prokecat v sedě každý v jednom rohu stanu, ale vlastně to bylo strašně fajn! Ráno už jsme jen pobalili věci a sešli do civilizace. Poláci nás na oplátku svezli autem do Terchové, odkud jsme vyrazli prvním busem do Žiliny a po obědě vlakem do Vsetína. Pro příště nám zbývají oba rozsutce, diery a tak dále. Hore zdar, Kuba a Tom..

Nový komentář
2010-09-15 09:30:49

Díky. Lávka byla opravdu adrenalinová , o to víc nás překvapilo, když se po ní řítil týpek na skůtru :-)
Kuba S.
2010-09-14 14:06:50

Díky za článek, pěkné počtení. Jinak pěkná fotka lávky přes Váh :-)
Michal