Horolezecká Liška 2024
aneb ikonický lezecko-orientačně-vytrvalostní závod dvojic, na který nezapomeneš!
Kdy: sobotu 7. prosince 2024
Kde: horolezecká chata Lukov
Motto: pojď s náma na VÍCEDÉLKY!!!
Za KHS Zlín se těší Dáša a Eva
Podrobnosti zde.
Červencové volno nás tentokráte vyhnalo do švýcarské části Bergellu. Klasicky s velkými plány se suneme s batohy pod Piz Badile hladoví té legendární žuly. Startujeme v Bondu. To, že se dá nástup podstatně zkrátit vyjetím autem přes mýtnici nám jaksi uniká. Cestou pod kopec se zastavujeme na chatě Sacs Fura kde se dozvídáme info ve stylu "Jo hošani severku Badile ještě letos nikdo nelez. Je tam dost sněhu v nástupu a je nestabilní…" No sakra, toto ale začíná, tak Cassin a Paradise jsou v…
Nakonec se rozhodujeme tak i tak seznámit s Piz Badilem a operativně se rozhodujeme pro klasickou Nordkantu, v průvodci píšou něco o "vielleicht die schonste Kantefuhre in den Alpen" - tak se uvidí.
Vyrážíme v šest ráno. Do sedla kde začíná hrana je to přes dvě sněhové pole. Nevzali jsme si mačky, každý jen jeden cepín, tak se nástup malinko protahuje. V devět začínáme ukrajovat první metry hrany. Průvodce nelhal. Krásný nekonečný hřeben, něco mezi tatranským Žabákem a hřebenovkou z Váhy na Vysokou. Celkem 1300m dlouhý hřeben lezeme souběžně v pohorkách, jištění habaděj, není co řešit. O půl páté jsme na vrcholu. Ztratili jsme se kupodivu jen jednou. Trvalo nám to 8h což není nějak extra rychlý čas. Rozhodujeme se přespat v luxusním bivaku na vrcholu. Voda nám nakape ze sněhu, deky zahřejou. Ráno nás čeká celý hřeben znova, ovšem v opačném směru. Odhadujeme to na 5h maximálně. No, dole jsme po 9 hodinách. Těch cca 30 slanění, xkrát kouslé a zašmodrchané lano potrénuje trpělivost.
Další den v 6 ráno sundává vrtulník dva anglány z Nordkanty. Už včera se nám zdáli dost pomalí a asi proklepali noc na hřebenu a tak se na podvěsu elegantně vyhnuli nekonečnému slaňování. Taky varianta.
Akce číslo dva má být Žehlička. Kdo nám ale přenese batohy pod Gemeli to nevíme. Jsme líní, se slovy příště berem polovinu věcí, prcháme dolů do Bonda kde dáváme sraz s trekařskou částí - Veronikou a Pavlou. Holky jdou další den ještě na trek. Já a Pavel jdeme boulderovat v údolí do nové oblasti u vesnice Sconto kde je nachystáno kolem 20 šutrů. Pavel mluví o boulderingu v Bergellu jako o onanii před bordelem což dobře vystihuje naši situaci. Polezeme a ozkoušíme nějaké středně těžké bouldery v rozmezí 6A-6C, nabereme holky a jedeme do Saint Moritzu a pak dále na Bernina pass očumnout Berninu. Staneme se dokonce i náhodnými diváky ženské části Giro di Italia z Chiavenny do Livigna a pak už jen zamáváme CH ahoj a domů.
Info:
Bergell nás nadchnul. Excelentní hrubozrnná žula. Na příští výlet -
tentokráte raději až v srpnu! - máme několik restů a i několik nových
tipů. Třeba Bonattiho hrana na Punta Sankt Anna (Badilet) vypadala z Nordkanty
naprosto úžasně. Výchozí místo je vesnička Bondo. Po zaplacení mýta v
automatu za 9F se autem po šotolinové cestě vyjede na rozcestí zvané
Laret. Odtut je to cca 3h na chatu Scioru nebo na chatu Saac Fura nebo v
obou případech ještě o malinko dále na nějakou tu bivakovačku.
Lezli jsme NordKante na Pizzo Badile 3308m, většinou III-IV, jedno, dvě místa V-, 850 výškových metrů, cca 25 délek, to samé pak dolů. Kruhy na štandech a několik nýtů v plotnách potěšily.
Pavel, Honza, Veronika a Pavla