Sedmihorky - Po opici na Hrubici

Byli tři a pes. Pardón, pes tam nebyl. To byl Miřík s dlouhým ocasem. Vyrazili jsme ze Zlína kolem páté a v 21.49.05124435617 nanosekund letního času jsme byli jako na koni u kempu v … Pak sovy houkaly a my jsme chrápali. A ráno to začalo! Pes sežral klobásu. Vlastně to byl Miřík. Tedy pes sežral Miříka a klobása šla lézt. Viděli jste někdy klobásu na blatníku? Milan ji viděl, dvakrát zakroužila kolem kruhu, když ji slunce začalo udit. Mnich na to všechno čuměl celkem poklidně, a tak Milan musel ztrestat spáru. Pak maturujeme, Milan vypustil klobásu a společně jsme vyvrcholili (Pro mladší 15 let jsme dosáhli společného vrcholu).

K večíru pokračování! Pes zavyl na měsíc, vyvrhnul Miříka a sežral klobásu. A tak Miřík s Milanem ráno mohli vylézt krásnou Dračí stěnu a jeden převislý prd. Lezli to také Vlastík s Míšou a říkali super. Zas byl večer, kdy ze psa spadne chlup.

Ráno v hraně kluše Milan, když bambule z komína trčí, za popěvku: „Já do spáry nelezu, šálalala, pač se do ní nevlezu, šalalalalalaaa…“ Dalo by se o gotice říct, že svým způsobem zasáhne srdce s močovody nejednoho gurmána, natož hraběte Pičorina.

Již Michail Lermontov věděl, kdy hrdinu naší doby svrbí stehno. Vivat:-)

Maryka&Miřík