Arco 7.5-11.5.2008

Vidina pěti dnů v Práglu strávených nad sociologií mě dohnala k tomu, že jsem toho dne středečního projel ráno inzeráty na Lezci, jestli náhodou někdo nemá volné automobilové místo do končin lezeckých a hle...Arco. Pár telefonátů a večer jsme vyjeli. Naložený Citrónek si to asi po osmi hodinách došmrdolil do vesničky Sarche, kde jsme pro tuto noc stanovili tábořiště v místní vinici. Mezi vinaři a lezci (převážně českými) zde byla nevyřčená domluva, že vinaři nebudou volat karabiniéry, pokud tam lezci nenechají smetiště.

Naší první destinací byla oblast Val D´Algone. Pěkná menší oblast. Ideální v parných dnech, páč tam moc sluníčka nedosvítá. Od cesty je ke skalám ale docela daleko (skoro padesát metrů:). První věc, která mě mile překvapila byla místní klasifikace. Machovské okénko: I když, třeba jsem přes zimu nabušil. Jo, to bude ono. Klasou to nebylo. Příště si sundám tričko. Konec machovského okénka.

Dalším cílem byla oblast Crosano. Leží asi 15 km od Arca, směrem na Brentonico. Asi nejpěknější lezení z těch čtyř dnů. Převážně položené technické cesty přes malé prolamováky. Navíc s krásným místem na přespání a úžasnými výhledy do okolí. Duchovní okénko: Zapadající sluníčko, bublající káva a vůně tabáku. Jéé, jak já bych se tam hned vrátil. Konec duchovního okénka.

Předposlední den jsme strávili v Cros de la Niére. V průvodci byla tato oblast popsána jako odstíněná, jaké bylo naše překvapení, když tam pražilo jak sviňa. Nicméně rovněž velice příjemné lezení, sem tam po nějakém krápníku. Jsou zde spíše vytrvalostní převislé cesty. Třešničkou na dortu toho dne bylo přelezení jedné cesty OS OS (On-sight, On-sandál (Honza Janča copyright)) před partou užaslých Němců.

Nebyl by to byl výlet do Arca, kdybychom se nebyli podívali na Underground. Duchovní okénko: Dokázal bych pod ním sedět celý den a nevěřícně na něj čučet. Člověku běhá mráz po zádech, jeskyně jako by byla chvíli blíž a chvíli dál zároveň jak si člověk říká, že by to zkusil a jak se pak vrátí zase zpátky na zem. Konec duchovního okénka. Tak jsem si aspoň na památku ulomil klíčový chyt a nechal místním bouchačům vzkaz, kde mě mají hledat v případě, že by něco potřebovali.

A na závěr jsme strávili dopoledne v oblasti La Gola kousek od Sarche. Jsou zde parádní cesty, jak kolmé po malých prdkách, tak vytrvalostní převislé. Já jsem zkoušel cestu Diletanti (7a), která je takovým mixem. Na čtvrtý pokus by určitě šla, ale to už jsme se museli s La Golou rozloučit a vyrazit vstříc všem neudělaným úkolům a začínajícímu zkouškovému. Nicméně tuhle oblast vřele doporučuju.

Výlet to byl luxusní, narazil jsem na skvělou partu z Ústí nad Labem. Duchovní okénko: Tak jsem pak seděl na odpočívadle na obrubníku, popíjel kafe, zvláštní, jak ty čtyři neplánované dny uběhly. Asi to lezení přeci jen bude mít něco do sebe. Konec duchovního okénka. Blbost, je to jen sport. Ale hrubý sport.

DaK