MENU Skalní lezení Horské lezení Bouldering VHT Trekking Příroda Zimní akce AKTUALITY / INFORMACE / AKCE

Oddílové lezecké Arco 2016

Letošní výlet do Arca vypadá velmi dobře. Finální počet účastníků se pohybuje kolem třiceti bouchačů a bouchaček. I předpověď počasí se tváří velmi pozitivně. Ještě aby ne, když se chystá toto dokonalé místo navštívit tolik pozitivně naladěných lidí.

Na poslední chvíli typicky ještě sháním parťáka. Naštěstí mi píše Milan H. , že taky nemá s kým lézt. Takže další lezecký team je pro naši útěchu kompletní.

Do auta se mám přidat k Holčákům a Hrncovi. Zatím co já doma ještě počítám expresky, zbytek posádky už nervózně přešlapuje na parkovišti a čeká na mě. Konečně posbírám obrovskou hromadu věcí, které váží určitě více než kamion zmrzliny, který Milan za celý výlet spořádal. Vyrážím ověšená batohy jako vánoční stromeček, který strojilo pětileté dítě. Ondra už se na mě škaredě dívá, že na mě musí čekat. V autě sedím tiše jako pěna. Brzo usínám a probouzí mě až panika vyvolaná blouděním po Vídni. Nezbývá nic jiného, než zase zaspat a tvářit se, že tam nejsem. Na noc stavíme někde u jezera, netuším kde, jelikož jsem se právě probudila. Určitě se mi zdálo o prosluněném lezení v plotnách. Jen se z auta překulíme do spacáků a dáme si pár hodin šlofíka. Za soustavného hlasitého chrápání za chvílí chrním taky. Jak postupem času zjišťuji, tak i ostatní členové výpravy z jiných aut měli podobnou noc plnou dřevorubců a motorových pil. A to jsem myslela, že nejvíce chrápu já. Sotva jsem zavřela oči, už musím zase vstávat a naložit své ospalé tělo zpátky do auta. Zbytek cesty již ubíhá rychle. Při svítání se už máme čím kochat při pohledu z okna. Vybírají se dechberoucí výhledy na Alpy.

V 10 hodin ráno se potkáváme na parkovišti pod Zebratama z většinou výpravy. Spousta usměvavých lidí ze zlínského oddílu jde lézt do ploten. Potkáváme se i s Milanem a jdeme se rozlézt do krátké vícedélky za 5b. Za námi leze ještě Milan Havel a Ševča. Ševča stále něco hudrá o těch jeho pískovcových věžích a lezení na vápně mu moc nevoní. „To vápno vůbec nedrží na tření“ „Nejde založit smyčka“ „Je to oklouzané“ Shrnuto podtrženo, jak nemá na rukou nalepeno 20 deka písku, je to nuda. Někde daleko před námi je už Dáša a Hrnec, kteří oželeli ranní kávu v Pietro Murata a dnešní lezení berou velmi vážně. My spíše vlažně.

Na topovém štandu se ještě potkáváme s Míšou a Petrem. S Petrem oba přešlapujeme v suťáku, tak Míši vytváříme nezaměnitelné, snad až tatranské prostředí. Trochu bojovka pod štandem. Všichni nakonec ve zdraví přežijeme. Teď nás čeká už jen kafíčko a pivo pod plotnama.

Celá naše banda je ubytována v Rezidenci. 20 euro na noc. Teplá sprcha, kuchyně, postel, pivo a pohoda. Při prvním večírku se všichni scházíme na jednom apartmánu a vášnivě líčíme zážitky dnešního lezeckého dne. Radek S. s Jirkou B. opět lezli ve Slunečních plotnách až do tmy. Pepa dnešní lezení hodnotí opět jako největší hnusný hnus. Mira a Mates taktéž bouchli jednu cestu na Zebrátách. Stejně tak i Končáci.

Večer se rovněž potkáváme s dalšími lidmi, kteří lezli v jiných sektorech. Soňa, Radovan, Michal a Krisťa se byli rozlézt na sportovkách v Nagu. Evča a Honza také práskali první lezecký den sportovní cesty. První večer se všichni tváří strašně vážně. Zodpovědně listujeme v průvodcích a vybíráme cesty na další den. Celkem zírám, že i nezodpovědné kusy se nenechali strhnout k podpoře alkoholizmu.

Další lezecký den máme všichni vybrány „velké projekty“. S Milanem jedeme do oblasti Picolo Dain do cesty Moonbears za 5c. Již u nástupu před námi stepuje několik dvojic. Za chvíli k nástupu přichází tlupa asi deseti lezců. Mezi tím, co se navazuji, se všichni, kteří právě přišli, otáčí a odchází. Milanovi odrazovací schopnosti jsou dokonalé. „Jen jsem jim řekl, že je nás tady 30, a oni odešli“. Čeká nás 9 délek moc pěkného vyrovnaného lezení. Žádné flákání jako v plotnách, ale už musíme trochu zabrat. Některé délky celé v sokolu, sem tam převis nebo kout na rozpor. Z naší cesty vidíme ve stěně Ivču s Miříkem a Ševču s Milanem, kteří lezou vedlejší Amazonku. Na topu se všichni potkáváme a přepadají nás euforické stavy. Hlavně, že už můžeme sundat lezečky z oteklých nohou. Ještě si vyměňujeme čerstvé zážitky z lezení. Ostatní jejich cestu hodnotí, že nejtěžší byl hned nástup ze zídky u přehrady. Za odměnu si v supermarketu v Sarche nakoupíme hromadu sýrů, pesta, tuňáků a pivo v plechu, které pak zmarníme jako správní Češi před supráčem na parkovišti. Čekáme na Miru a Matesa, kteří šli lézt Na Picolo Dain cestu za 6c. Jsou to nefalšovaní bouchači! Když se s nimi potkáváme na parkovišti u auta, nevím co sí mám myslet o jejich výrazech ve tvářích. „My jsme toho dnes asi více nachodili, než nalozili“. Nějak nemohli trefit nástup, ale cesta se jim nakonec podařila vylézt. Cestou zpět k apartmánům se nestačím divit, co všechno dokáží muži řešit. A to jsem měla za to, že takové „problémy“ řeší jen ženy.

Atmosféra na apartmánech je již uvolněnější. Něco už máme vylezeno, tak se můžeme bavit i mezi sebou, nejen si číst v průvodcích. Všichni dnes vypadají velmi spokojení se svými výkony. Dnešní den byl náročný pro všechny. Brzy přichází nemilá zpráva, která se jednou musela stát. Došla bečka. Radovan tuto situaci duchaplně zachraňuje. „Já nedávno slavil třicítku, tak jsem ještě dovezl třicítku bečku“. Ovšem únava po dnešku jde na všech silně znát, takže vidina postele a peřiny rychle převládá nad ranním bolehlavem.

Další lezecký den se k nám do trojice na lezení přidává Helena, na kterou se musí čekat snad déle jak na mě. Ještě hýbe Milanovi žlučí, že nemá helmu ani pojištění. Míříme zase na Sluneční plotny. Jednu krátkou cestu lezeme ještě s Milanem společně a druhou cestu lezu s Helenou, které Milda půjčil helmu. Po lezení ještě míříme do Arca. Zmrzlinový rituál si nikdo neodpustí. Stejně tak i procházku po městě a okukování lezeckého vybavení. Většina pasažerů je ve městě vždy přichycena na místě činu, ve frontě na zmrzlinu.

Čeká nás poslední společný večer před odjezdem. Vytahujeme z batohů poslední tekuté poklady, které nechceme vézt domů. Navzájem vyzvídáme, jak se komu dnes dařilo. Někteří jsou po dnešku zklamaní. Únava se již projevuje. Hrnec s Dášou se dnes pustili do cesty Moonbears, ale nebyli jediní, kteří měli dnes tento nápad. Potkávají už u nástupu mnoho lezců. Po pár hodinách tlačení se na štandech lezení vzdávají. Předchozí den ale vylezli moc pěknou vzdušno cestu na Picolo Dain. Amelie za 5c. Dali ji i Miřík s Ivčou. Evča s Honzou dnes opustili sportovní sektor, a šli také prásknout nějakou tu vícedélku. Via Nataraj za 6c. Evča živě líčila zážitky z lezení, které nebylo jednoduché, ale Honza se tváří, že mu ani nenateklo. Radek s Jirkou se pokusili o šestcéčko na Picolo Dain. Cesta, kterou lezl Mates s Mirou. Ale také dlouho bojují s hledáním nástupu. Výletníci a maminky také za těch pár dní nezaháleli a podnikli spoustu výživných výletů. Když mi Simča večer ukazuje fotky v telefonu, tak jí trochu ty procházky závidím, jelikož se mi za celou dobu nepodařilo udělat žádnou pořádnou fotku. Holt něco za něco.

Poslední večírek táhneme dlouho do noci. Je třeba spotřebovat přebytečné zásoby a užít si posledních společných chvil. Ráno balíme a po dechové zkoušce se každý rozhoduje, jestli jede ještě lézt, nebo si půjde koupit Arco-tričko do města. S Míchalem, Krisťou a Hrncem jedeme ještě na Red point zkusit něco vylézt. Velké lezecké výkony už se bohužel nekonají. S Hrncem lezeme už jen tak ze setrvačnosti. Zato nabušený Michal a Krisťa jsou stále ve formě. Bylo poznat, kdo chodil brzo spát.

Už se zbývá jen poskládat do původních sestav a rozloučit se. Těším se na další oddílové akce se super lidmi a další výlet do Arca!

HORE ZDAR!

zapsala Lenka V.

Musel se zahájit nejtěžší oddílový technický výstup a to bylo naražení bečky piva a pak už se jenom lezlo a lezlo a spřádaly se plány co se další dny poleze. A pak už se jen lezlo a lezlo a lezlo. A jak už to bývá v každé pohádce a lezení byl konec.

Co můžeme o téhle akci napsat: sešla se zde super parta lidí a proto nálada po celou akci byla skvělá. Co se nestihlo vylézt letos se přesunulo na další akci v Arcu.Díííííííííííky všem a těšíme se už na další akci.

Účastníci akce: Lasička Šišáková, Mira Šišák, Soňa Trávníčková, Radovan Umýsa, Lenka Vaculová, Petr Hrnčiřík, Milan Havel, Jura Bareš, Radek Sušina, Eva Siegelová, Honza Štalmach, Milan Hurta ,Michal Bezruč, Kristína, Jana Končáková, Simona Seifrová, Jirka Končák, Mirek Ingr, Iva Ševčíková, Petr Halašta, Ondra Holčák, Dáša Holčáková,Martin Běhal, Kačka Běhalová, Zorka, Pavel Ševčík,Martin Hudcovič a pak ještě další členové oddílu jež byli v jiných apartmánech a resortech

foto zaslali: Milan, Ševča, Miřík, Lenka Vaculová,Michal Bezruč + budeme postupně doplňovat

Nový komentář