Skialp Malá Fatra 7.2.2015
Ranní budíček v sobotu 6:30 příjemný nebyl, protože jsem noc z pátku na sobotu částečně strávil v pátek na plese. Přesto musím z postele, následuje rychlá snídaně, sbalit posledních pár nutných věcí do batohu, naložit vše do auta a vyrážím na benzinku do Lípy, kde na mě v půl osmé čeká Huňáč s Pavčou. Naložíme mé skialpové haraburdí do jejich luxusního vozidla a vyrážíme směr Malá Fatra – Vrátná dolina. V autě se dovídám, že moji parťáci plesali též, tak jsme na tom s tou únavou podobně.Do Vrátné přijíždíme kolem půl desáté dopoledne. Ustrojíme se, dořešíme technické věci, jako třeba nasazení pásů na lyže a kolem desáté vyrážíme. Čeká nás okruh přes hřeben, takže výchozí a cílové místo je parkoviště u dolní stanice lanovky ve Vrátné.
Stoupáme lesem, vede tudy žlutá značka. Cestou potkáme pár lidí, kteří sjíždějí do Vrátné a dva freeridery, kteří šlapou nahoru, jako my. Po hodince a půl vycházíme z lesa a před námi se otvírá pohled na Chatu na Grúni a za ní majestátný Velký Rozsutec. Dáváme krátkou pauzičku na čaj a nějaký ten pamlsek. Odtud to mastíme po sjezdovce nahoru až na vrchol Poludňového Grúňu. Na poledne tam nejsme, ale to nám vůbec nevadí. Počasí nám přeje. Slunce nás hřeje do tváří, tak proč spěchat. Čekám na Huňáče a Pavlínku. Čekání si krátím focením, jako první se po chvíli objevuje Huňáč, v ruce Pavlínčiny lyže. Je to prostě pravý gentleman, tak přece nenechá svoji ženu trápit se do toho “čertova kopce“. Jakmile se všichni sejdeme nahoře, uděláme pár nezbytných fotek a pokračujeme dál. Cestou po hřebeni potkáváme skupinku tří členů oddílu, Libora Nábělka, Vraťu Menšíka a Ivoše Bernáta. Chlapi to dávají opačným směrem než my, a navíc tu chtějí zůstat celý víkend. Následuje nezbytné posilňovací slivovicové kolečko, trocha konverzace, pár fotek a rozloučení. Odtud směřujeme dál k vrcholu Chleb. Před ním zastavujeme, sundáváme pásy a užíváme si první ze dvou našich sjezdů. Lyžujeme přes zajímavé útvary sněhu vytvořené větrem. Náš sjezd končí u zasněžené cesty vedoucí k Chatě pod Chlebom. Opět nasazujeme pásy a šlapeme k chatě. Tam dorazíme asi kolem čtvrté. Na chatě se posilníme vydatnou šošovicou, ujíme něco z vlastních zásob, doplníme nezbytné tekutiny, já doplňuji přírodním iontovým nápojem, tedy pěnivým pivečkem. S pomalu se sklánějícím sluncem k obzoru opouštíme Chatu pod Chlebom a stoupáme do Snilovského sedla. Cestou do sedla nás trochu trápí vítr, ale odměnou nám jsou vrcholy okolních kopců sluncem zbarvené do oranžova. V sedle zastavuji a ještě chvilku fotím tu nádheru, než za mnou dorazí zbylí dva členové naší výpravy. Sundáváme pásy a připravujeme se na druhý a pro nás závěrečný sjezd k parkovišti ve Vrátné. Huňáč s Pavčou sjíždění přede mnou k horní stanici lanovky. Mi to trvá déle, kvůli mému předchozímu focení… Setkáváme se u horní stanice, kde na mě počkali a následně si to všichni tři svištíme dolů po bývalé sjezdovce. Je znát, že tu před námi jelo pár lidí, hledám svoji čistou lajnu, sem tam si najdu panenský kousíček sněhu, tak zařezávám do tohoto kousku svoje lyže a nemazatelně se zapisuji. Sjedeme k cestě vedoucí ke stanici, sjezdovkou se dá pokračovat dál, ale nelíbí se nám trčící keříky, tak nakonec volíme sjezd po cestě. Už je šero, ale i tak je znát, že tudy sjelo, nebo vystoupalo množství lidí. Navíc, nejsou vidět kameny, ukryté hned pod malou vrstvičkou sněhu, tak to občas v tom šeru zajiskří. Jen se modlím, abych víc netrápil lyže, ale na druhou stranu mi ty jiskřičky pěkně svítí na cestu. Kolem půl šesté večer se setkáváme všichni tři opět na parkovišti ve Vrátné, balíme a vyrážíme k domovu.
Jakmile usednu do auta a sotva se rozjedeme, usínám. Přece jenom spánkový deficit z pracovního týdne, plesové ponocování a ta trocha námahy přes den udělalo asi své. Nicméně se vracíme domů s prožitím krásného dne na skialpech v partě fajn lidí.
Trasa: http://www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/?d=171111
Účastníci: Zdenál, Huňáč a Pavlínka
