Letní výlet za nejlepší žulou a mixovými cestami

Tentokrát není mnoho času na příběh, takže jen krátce a bez humoru. V srpnu jsme se se Zuzkou, našimi přáteli z Brna a místními drtiči vydali do Chamonix. Celkově jsme strávili parádní týden v nadmořské výšce od 2.500 do 4.000 m.n.m.

Cesta je opravdové peklo, ale za tu nádheru opravdu stojí…o tom žádná. Do Cham jsme přijeli vyčerpaní a navíc pěkně chcalo. Díky tomu, že kluci byli v Cham už asi po šesté, tak jsme našli super plac pro spaní, kde byla kousek voda a sociálky. Prostě sen každého Čecha, info na dotaz J

Druhý den jsme šli zjistit podmínky do domu horských vůdců. Překvapilo mě, že útlá postarší paní měla v hlavě snad všechny cesty, co jsme naťukli. Počasí se mělo lepšit a tak jsme lanovkou vyrazili na mezistanici Plan. V mlze jsme našli místa pro stany celkem překvapivě v pohodě, je jich tu okolo 15. Naše místo s kamenným stolkem bylo jako bonus.

1.      Aiguille du Peigne: Arête des Papillons, 400 m, D, 5c+

http://mountainaddict.over-blog.com/article-35050772.html

Na PLANU jsme polezli místní klasiku Arete de Papilon a Michal s Ráďou nějakou zimní  mixovou cestu, pravda na cepíny a mačky to moc nebylo. Hřeben Papilon je ukázka krásného chamonického lezení s výhledy na severní stěnu Midi. Výhled na legendární Frendo mi bral dech a doufám, že jednou budu mít na to se do této 1200 metrů dlouhé linky vydat. Samotný hřeben je vyrovnané lezení mezi IV a V. Jedno místo s batohem mi přišlo tak za VI, ale to je jen můj subjektivní pocit. Každopádně se za náma pod tímto místem vracela dvojka Irů.

2.      Aiguille du Peigne: Barbie Girl – Peigne, 340 m, M5 – letní výstup

http://www.eisklettern.ch/pages/topos/t_05_barbiegirl.html

Měla to být Les Lepidoptera, ale Michal s Ráďou si dali Barbie variantu.

Na další dny jsme se přemístili na plato pod MIDI. Kdo neviděl neuvěří, je to krásné místo s exkluzivními výhledy na Dent du Géant, severku Jorasů, Tringle a další. Čtyři dny lezení ve velehorách s noclehem na ledovci byly opravdovým zážitkem.

3.      Triangle du Tacul: Goulotte Chéré, 450 m, D, WI4, 80° led http://www.camptocamp.org/routes/54159/fr/goulotte-cherel

Místní klasika vhodná i na výstup v ne úplně brzkých ranních hodinách. My ho lezli dopoledne a cesta byla zmrzlá na kost. Výhodou cesty jsou tutové štandy, ostatní jištění záleží na podmínkách. My měli podmínky dobré na výstup, ale o to hůř se jistilo, šrouby byly spíše morálové, sem tam šel dát nějaký ten přítel. Každopádně se jedná o linku, kterou každý koho zajímá mixové lezení nesmí minout.

4.      Triangle du Tacul: Contamine Grisolle, 350 m, AD, 60° led

http://www.summitpost.org/contamine-grisolle/166222

Spíše firnová cesta, vhodná i pro začátečníky. Já s Kubou jsme bohužel nedolezli, páč jsme volové vyrazili až kolem 7 hodiny ranní a nedošlo nám, že je cesta otočená totálně na východ. Z půlky jsme demoralizovaní slaňovali.

5.      Aiguille du Midi:  Arête des Cosmiques, 250 m, AD, 3c

http://www.summitpost.org/contamine-grisolle/166222

Další místní klasika, kterou ne úplně radno podceňovat. Cesta byla suchá, podmínky výborné, ale i specialisti na VII cesty na Čerťákoch si lámali hlavu nad tím, jak prostoupit koutečekJ Každopádně stojí za vylezení, není nad to si pak na terásce na Midi dát dobrou kávu a dívat se na západ slunce nad Mont Blancem.

6.      Aiguille du Midi : Éperon des Cosmiques - Voie Rébuffat, 200 m, TD, 6a

Šílené lákadlo, když člověk stojí dole a dívá se na tu nádhernou žulu, tak nemůže odolat. Dokonce Michal s Ráďou prohlásili, že je to jedno z nejlepších lezení, co kdy zažili. Určitě omrkněte fotky, ty stojí za to. Vůdce v pohorkách, kterého jsme sledovali pod Ráďou asi potrénoval.

7.      Toure Ronde: Couloir Gervasutti, 600 m, AD+, 50°

S Kubou jsme měli zálusk na severku, ale zde jsme byli zase moc brzo a báli jsme se, že to netrefíme, nic, dáme to příště. Šli jsme za roh na Gervasuttiho. Jediným větším trápením byl přelez odtrhovky. Dále šla cesta firnoledem o sklonu 45 – 50°, závěr tvořilo 100 metrů M2, M3. Na vrchol už to pak jde snadno. Famózní jsou výhledy na stěny Mont Blancu. Cestu bych doporučil i začínajícím, pozor na malou možnost jištění, chce to jistý krok a trochu morálu.

8.      Mont Blanc 4.810 m.n.m., AD+, 45°

Bohužel se nepovedlo, Zuzka mohla být první ženou z Jankovic, která stanula na nejvyšší hoře Evropy J Celý týden bylo hezky a tak všichni spoléhali na to, že bude i poslední den, proto možná celá skupinka vyrazila až 2.30 i tak se to dá v pohodě stihnout, ale za Mauditem je přepadl silný vítr a únava.

Zbití jako prase jsme se poslední dny vraceli do Cham, kde proběhl klasický večírek na parkále a šupajdilo se domů.