MENU Skalní lezení Horské lezení Bouldering VHT Trekking Příroda Zimní akce AKTUALITY / INFORMACE / AKCE
top foto

Meteora 19 - 28.4.
Lezecká výprava do Meteory.
Podrobnosti zde.

Elba na kole
Nabídka letní dovolené na ostrově Elba s možností lezení na skalách.
Podrobnosti zde.

Příspěvky bouldrovka 2019
Výše příspěvků pro rok 2019
Podrobnosti zde.

Prodloužený víkend ve Velké studené + Video

Na začátku srpna jsme se rozhodli vyrazit na nějaké víkendové lezení do Tater. Realizování však přišlo až o tři týdny později. A protože krásné počasí hlásili už od čtvrtka, bereme si dovolenou a vyrážíme směr Vysoké Tatry. Ve středu odpoledne vyjíždíme ze Zlína docela pozdě, volíme spaní po cestě - v oblíbených Kalamenech. Po probdělé noci v rytmu disca, balíme svých pět švestek a ráno v pět pokračuje do Smokovce. Po rychlé snídani vyrážíme přes Hrebeinok do Velké Studené doliny. Na první den si vybíráme žebro na východní vrchol na Javoráky. Jedná se o nově přejištěnou cestu (štandy a občas i postupové jištění). Velice pěkná cesta v pevné skále, orientace bez problémů. Jedinou nevýhodou je, že se cesta proslaňovává dolů. Jinak cestu vřele doporučuji jako ideální zimní výstup. Cesta je nově klasifikovaná za V, ale všichni jsme se shodli, že je to nadhodnocené, každopádně, za vylezení rozhodně stojí.

Na páteční den si vybíráme delší cestu na Ostrý štít. Zde se mi líbí Motykova cesta a protože spolulezci nic nenamítají, v osm ráno už Milan šmatlá v první délce. První dvě třetiny cesty jsou v krásné pevné tatranské žule. Tentokrát už ale celá cesta po vlastním a to i se štandy. Kupodivu i klíčový převísek na začátku 4. délky si i s batohem užívám. Zbývající třetina cesty je o poznání lehčí a klikatí se trávou a vším možným. Na vrcholu si podáváme ruce a potkáváme se s poláky kteří lezli cestu vedle. Slanění na třech dvojčatech je v celku svižné a tak večer kolem šesté už vyvařuju z bohatých zásob.

V sobotu kdy očekáváme nával lezců vybíráme méně známou cestu prostředním pilířem na
Strelecku vežu. Už hledání nástupu dává tušit o čem to dnes bude. Po chvilce hledání a domlouvání vybíráme nástup a opravdu ho i nalézáme, když po 50 metrech nalézáme štand. Druhou délku začínám parádním vzdušným traverzem (chudák Milan s batohem, docela si to ''užíval, i když v další délce mi to vrátil :-)) a potom následuje police a přelez přes převis a ejhle, opět trefujeme štand (neuvěřitelné !!) Po třetí délce není pochyb, že opravdu jsme dobře užíváme si parádní lezení po ostrém pilířku (viz. fotky). V závěru cestu je jedno krátké slanění a drobné oblézání a kolem čtvrté si gratulujeme na vrcholu Strelecké veže. Osobně bych sobotní cestu hodnotil jako nejkrásnější z naší trilogie.

V neděli už po dohodě volíme turistku, přece jen toho máme dost. A tak přes Priečné sedlo (s rychlou odbočkou na širokou vežu) sestupujeme na Terryho chatu. Při pauze u chaty zvídavě pokukujeme na Lomničák a na Žlutou stěnu (že by příští výlet?? :-)) Pak už jen rychlý pohled na tabuli, kde píší na Hrebienok 2:40 a tak s Milanem po sobě mrknem a s konstatováním, že hodina a půl není problém vyrážíme z lehka dolů. S heslem z počátku rychle a pak už jen zrychlovat jsme za hodinu dole na hrebeinku. Ve tři nasedáme do auta vracíme se směr Zlín. Když ze srandy první zelené fábce říkáme, že by Václav?? A ono ejhle Václav, proběhne posunková komunikace a veselé zamávání. Celkově výlet neměl chybu, krásné počasí, nádherné cesty, skvělá parta a suché spaní?? Co víc si přát??

 (osobně tak leda, aby v noci nesvítil tolik měsíc ) 

Na Tatranské trilogii se podíleli Milan, Michal, Standa a Kamča

Download video
Nový komentář