MENU Skalní lezení Horské lezení Bouldering VHT Trekking Příroda Zimní akce AKTUALITY / INFORMACE / AKCE
top foto

Arco 2019
Oddílové Arco se koná v pátek 25.10. až pondělí 28.10.
Podrobnosti zde.

Přeběh Javorníků 9.11.
Memoriál Vaška Tichavského a Jardy Vaculíka se koná v sobotu 9.11.
Podrobnosti zde.

Horolezecká liška 7.12.
Horolezecká liška a Bramborová se koná v sobotu 7.12.
Podrobnosti zde.

Příspěvky bouldrovka 2019
Výše příspěvků pro rok 2019
Podrobnosti zde.

Chopok, aneb jak se Kamená chata otřásala

Jako každý rok, tak i letos jsme tradičně vyrazili první dubnový víkend na
skialpy na Slovensko do Nízkých Tater, konkrétně pak na Chopok na Kamenou
chatu. Původní plán opustit Vizovice brzo ráno, abychom přes den ještě něco
stihli nevyšel a tak jsme jeli krásně po obědě. Cestu nám zpříjemňoval Záviš
a tři mladé stopařky (Slovenky), co pořád dokola říkaly jaj. Po příjezdu do
Jasné a převléknutí se jsme zjistili, že Ježek si loni na jaře na pásy
nasadil ochranu v podobě potravinové fólie, která se z nich už nikdy, ale
opravdu nikdy nedá sundat. Samozřejmě tvrdil, že to udělala Mája, ale my
zasvěcení víme, že je přeci blbost chtít se otrávit v naší elektrické
troubě. Naštěstí má Ježek v Liptovském Mikuláši kamaráda Dušana, který mu
ochotně půjčil svoje, tak jsme se v podvečer vrátili na Jasnou a za
brutálního deště vyrazili směr Chopok. Naše úsilí přerušil ještě brutálnější
déšt, dalo by se říct i liják, tak jsme zapluli do hospody na dvě a vyrazili
až za hluboké tmy. Šlo nám to dobře a rychle, takže jsme už v půl desáté
večer byli na chatě. Sašenka nás ubytovala a my šli na pivo, kde už nás
čekal Jaro, který se s Dušanem střídá na meterologické stanici. S panákami v
ruce nám oznámil, že dnes je to přesně 30 let, co tu pracuje a tak jsme v
tom za chvíli už pěkně lítali s ním (později jsme se dozvěděli, že to prý
slavil už i loni). Z hospody nás vyhodili a tak jsme se přesunuli k
meterologům a zde pokračovali asi až do tří do rána . . .

Ráno jsme málem zaspali raňajky, ale nakonec jsme přeci jenom vyrazili. Taky
jsme měli ráno ještě čas na prohlídku chaty, obzvláště pak záchodků, kde
byly neuvěřitelné cedulky typu: Zde prosím negrcat!!! Do not shit here!!!
Nevhazujte nic do záchodu, zabíjíte tam dole naše malé pomocníky!!! nebo
Prosím neobcikávejte chatu, ze žltého sněhu vaříme čaj!!! Nejprve jsme sjeli
jeden z bočních žlabů z Chopku, zase si ho vyšlápli a pač už bylo brutální
vedro a sníh se stal více než sračkoidním, tak jsme pokračovali přes Ďumbier
na Štefánikovu chatu, kde jsme dali oběd. Cestou se nám ukázalo hned několik
kamzíků, dokonce i máma s dvěma mladejma. Původní plán o dalších sjezdech
vyprchal díky žalostnému nedostatku sněhu a tak jsme se zase poslušně
vrátili opálení zpět na naší základnu na Kamené chatě. Zde nás čekalo
příjené překvapení v podobě použitelné Lenky a nepoužitelné Julie co za námi
přišli dolů z Horohroní. Dali jsme véču a vyrazili opět za Jarem, vylezli v
kraťasech na Chopok a pokračovali na Kamenou na bar a následně do hroních
pater hrát člověče nezlob se. Jaro, Jůlie i Ježek postupně odpadli no a my
museli dohrát rozehranou hru.

Raňajky opět dopadly jen tak tak. Venku byla místo sluníčka mlha hustá tak,
že by se ani nedala krájet, takže jsme Meterologický žlab, co jsme chtěli
jet, ani nenašli. Sjeli jsme proto naším oblíbeným žlabem a ten co jsme
chtěli jet původně si zespodu, kde bylo přeci jen něco vidět, raději
prohlídli a vyšlápli na botech. Dopadlo to dobře a za chvíli už jsme to
svištěli dolů hlava nehlava. Byla to myslim velká paráda., zvláště pak můj
dokonalý a nezaměnitelný širokorozchodný oblouk. Školským žlabem jsme se
zase vrátili nahoru a už nebyl morál jít sjíždět další žlaby, takže jsme to
zapíchli a mastili Spravedlivou dolů. Všechno jsme úspěšně zakončili na
haluškách a podařený prodloužený víkend byl za námi, takže za rok opět na
viděnou.

Marek-Marek

Nový komentář
2011-04-20 14:02:10

Ha, víc takových Máro, klidně za rok, ale joo :-)) Jako bych tam byl a šlapal s Vámi, kurňa herdek, letos to byla vydařená zima i bez lezení.
Mirek I.