Království Mustang - Nepál Himaláje + VIDEO

Jsou věci, které si člověk neumí ani představit. Jsou místa o kterých může člověk jen snít. Je skutečnost, která nám v našem prostředí připadá zcela nereálná. Čas vracím nazpět. Jednoho dne se mi dostává pohled na úžasný domkumentární film z dílny špičkového dokumentaristy a kameramana Palo Barabáše, z názvem Mustang. Nádherná horská krajina za vysokými hradbami nedobytného Himaláje, kde se ukrývá malé království LO. (Lo Manthang v překl. - Planina modliteb) Lidé,zde žijí přirozený život o kterém se my můžeme už jen stěží dočíst v knihách. Srdečnost lidí je zde přirozená. V těchto drsných podmínkách pro přežití na skoro vyprahlé náhorní plošině u hranic s Tibetem, nemá čas absolutně žádnou hodnotu. Království Lo je charakteristické tím, že trvale stráži tajemství o poznaní smyslu života.V oblasti Mustangu je mnoho nádherných klášterů, ve kterých mnichové tráví dlouhé hodiny modlitbami a učením.

Pár let nazpět po mém návratu z první výpravy do Himalájí jsem v sobě ucítil potřebu se do těchto koutů ještě jednou vrátit, neboť mi nesmírně učarovaly svou kouzelnou a magickou přírodou. V duchu jsem si neustále pohrával s myšlenkou podívat se do oblasti bájného Mustangu, o kterém jsem ale dopředu věděl, že cena za vstup do této oblasti je velmi vysoká.

Původní plány naší skupiny, která se rozhodla uskutečnit cestu do Nepálu byly trochu odlišné, ale okolnosti tomu chtěly, a my jsme byli donuceni v Kathmandu udělat radikální změnu plánu Po dlouhém zvažování jsme se dohodli na náhradním plánu, a to vyrazit do oblasti Mustangu, i za cenu, že jen za povolení na deseti denní trek zaplatíme 500dolarů/1 osobu.V deštivém počasí přes noc se vydáváme autobusem do Pokhary, odkud by měl následovat náš letecký přesun do Johmsomu. Další změna plánu nás čekala po zjištění, že jsou ten den všechny lety do Johmsomu zrušeny a vyhlídky na další dny jsou poměrně hodně nejisté. Volíme proto náhradní plán a to je, že se do Johmsomu vydáme po zemi džípy přes džungli. Cesta připomínala takové trochu větší Camel Trophy. Kde na rozmáčené a rozblácené cestě, která se zařezávala do prudkých svahů okolních kopců a byla sotva široká pro džíp. Pár metrů pod námi se nám naskytl pohled na rozbouřenou ledovcovou řeku, do které jsme si při stylu jízdy, občas mysleli, že i s džípem asi spadneme. Na některých místech byla totiž cesta vlivem vytrvalých dešťů, hodně podmáčená a občas i sesunutá .Jízda připomínala takovou malou ruskou ruletu. Jen pro představu v jednomu džípu nás cestovalo 16 osob + řidič a to nepočítám dva sebevrahy na střeše :-). Od místních jsme dostali dobré upozornění, že je lepší jet s řidičem, který to tam dobře zná, má to naježděné a není to začátečník, což je samozřejmě těžké, na začátku poznat Nicméně štěstí stálo na naší straně! Všechno dobře dopadlo a po dvoudenním ofroadu v džungli se konečně dostáváme do Johmsomu, odkud se ještě tentýž den přesunujeme na výchozí místo do Mustangu, a to je vesnice Kagbeni. Nahlašujeme se na check pointu a těsně před setměním se vydáváme na cestu, vstříc do země Lo. Za tmy dorážíme do první vesnice. První noc máme v plánu strávit ve stanu. Nakonec se nám dostalo možnosti přespat u místních obyvatel v Tangbe, kteří nám poskytují útočiště za pár rupek. Z této možnosti noclehu mám velmi zvláštní pocit, který snad ani nejde popsat. Dva pokoje s hliněnou podlahou, kolem nás jsou všude zavěšené různé popruhy zřejmě na koně, uprostřed hlavní místnosti vedou dřevěné schůdky vzhůru na hliněnou střechu, ze které je fantastický výhled na překrásnou noční hvězdnou oblohu.

Následující ráno po probuzení se před námi otevírají první pohledy na obrovské, zřejmě slepencové stěny, ve kterých se objevují uměle vytvořené jeskyně, ve kterých ještě před 500 lety žili a modlili se mnichové. Do jednoho menšího jeskynního komplexu se jdeme podívat. Místnosti jsou propojené mezi sebou různými průchody a komíny. Je až s podivem, jak mohli v těchto prostorách žít po staletí lidé. Zdejší oblast je také vyhlášená zcela jedinečnými odrůdami jablek, kterým se zde v těchto poněkud nehostinných podmínkách hodně daří. Jejich vynikající chuť a šťavnatost jsem u nás snad u žádné odrůdy ještě nezažil.Zřejmě je to způsobené vysokou nadmořskou výškou a dostatkem sluníčka. Naše cesta následuje do vesnice Chele, před kterou se nám naskýtá pohled na velkou řeku vytékající ze skalní stěny. Ve vesnici nás místní obyvatelé pouští nahlédnout také do místní školy, kde studuje sedm dětí. Během naší návštěvy je škola prázdná, neboť děti mají zrovna volno. Nicméně kolem nás se ve chvíli vytvoří malý hlouček dětí, kterým dáváme nějaké malé dárky a sladkosti. Opouštíme vesnici a vyrážíme vstříc velkému stoupání do sedla. Cesta vede obrovskou skalní stěnou, do které byla cesta v minulosti vytesána. Na druhou stranu do doliny je ve velké výšce zavěšen překrásný visutý most spojujíci další vesnice. Obloha se pomalu se začíná zatahovat a tak se rozhodujeme přespat v další vesnici Samar.

Během noci prší, ale nad ránem se počasí trochu umoudří a ráno proto můžeme vyrazit vstříc několika nádherných sedlům, z překrásnými výhledy do okolí. Dnešní den nás čeká mnoho stoupání i klesání celkem přes čtyři sedla, odkud se nám otevírají první pohledy na oblast náhorní plošiny Mustangu a na opačné straně oblast Anapuren. Ze sedla Nyi La(4010m) vidíme první úžasnou vesnici Ghemi, která vyniká při pohledu velkým kontrastem barev mezi zelenou vesnicí s barevnými políčky, nádhernými štíty kolem a k tomu nádherně blankytně modrou oblohou. Ve vesnici si děláme krátkou pauzu a pozorujeme místní obyvatele,kde zrovna probíhá sklizeň obilí. Nachází se zde i japonská nemocnice kolem které je postavená prý údajně nejdelší Mani Wall v Mustangu. Pokračujeme dále do vesnice Dhakmar, kde strávíme dnešní noc.V dáli vidíme volně se pasoucí stádo koní. Z mapy se dočítáme, že zde byly v minulosti dokonce spatřeny modré ovečky.

Večer si dáváme trochu slivovice,bohužel ale ani ta nám nepomohla k tomu abychom viděli modré ovečky! Tak snad někdy příště. :-) Během večera nás ještě navštívili dva zdejší mnichové, kterým jsme věnovali mast na oteklou a zřejmě pohmožděnou ruku. Chvíli jsme s nimi pohovořili o zajímavostech této zdejší lokality. Během večera máme ještě jednu malou návštěvu a tou je malé „ušmudlané“ dítě, které je velmi zvídavé. Dáváme mu nějaké sladkosti a  Dodo se mu snaží alespoň trochu očistit obličej, jeho snaha je však marná, protože špína je v kůži hodně usazená a zaschlá :-) Tento večer byl ještě umocněn také prvním překrásným západem slunce s červánky na obloze. Užíváme si pocitu blaha na duši!!!!!!!!!!!!!!Je skutečně těžké něco tak krásného popsat slovy a to ještě ani zdaleka netušíme, že to nejkrásnější nás teprve čeká!

Následující den procházíme vesnicí Dhakmar. Nad vesnicí jsou ve stěnách opět vytesány jeskynní obydlí mnichů. Ve vesnici je po ránu rušno. Zdejší obyvatelé pracují již od časného rána. Ve vesnici máme možnost zhlédnout stádo koní Mustangů. Za vesnicí nás čeká výstup do sedla ve kterém potkáváme karavanu, která míří zřejmě do Lomanthangu a nebo až do Tibetu. V další vesnici Ghar Gompa se zastavujeme v klášteře, kde jsme dostali podrobnější výklad k historii zdejšího kláštera.Moje podvědomí tuší, že se dneska blíží něco výjimečného.V následujícím sedle se před námi otevírá nádherný výhled, v jehož středu se vyjímá překrásná vesnice Lo Mantang s královským palácem. Cesta bude ale ještě dlouhá. Přibližujeme se pomalu. Během sestupu potkáváme dvě volně se pasoucí stáda yaků. A jsme tady, NÁDHERA!! Články o Lo Manthangu a oblasti Mustangu opravdu nelhaly. Překrásná vesnice vsazená mezi štíty himalájských vrcholů.Je podvečer a místní lidé se pomalu začínají stahovat ze svých políček domů. Stavíme stan a večer si vychutnáváme nejkrásnějšího západu slunce jaký jsem kdy zatím na horách viděl..........................................................................

„Ranní probuzení“ těžko se to dá vyjádřit viz foto no comment!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!      Vyrážíme se podívat do vesnice. Cestou potkáváme děti ,které zrovna putují do školy. Jdeme k místním lidem do domu, kde si necháváme naše batohy a chvíli se zdržujeme abychom si prohlédli i běžné obydlí místních obyvatel . Poté se vyrážíme podívat do Lo Manthangu. Začínáme okružní cestou kolem královského paláce. Dozvídáme se, že král zde není. Procházíme takovým, jakoby hlavním náměstím s modlitebními mlýnky a pár obchůdky se suvenýry. Bohužel i tento nádherný kout Země už zasáhl turismus a je to zde hodně znát. My naštěstí jsme tu v období monzunů a máme tu jedinečnou možnost si užít volnost a svobodu bez turistů, jen s místními obyvateli. Navštěvujeme místní Check point, na kterém se proukazujeme termitem a dostáváme razítko. Mají zde dokonce i internet, čehož je mi tak trochu smutno (další dotek moderní doby…). Uvědomuji si, že možná za pár let bude i tahle jedinečná část Země zcela pohlcena naší novodobou civilizací! Užíváme si zde opravdu každé sekundy,minuty,hodiny................... Procházíme maličkými uličkami okolo sídla krále. Podaří se nám dostat se na střechu domu odkud je nespoutaný výhled na celý Lo Manthang. V malé uličce se nám starší paní snaží prodat nádhernou pestrobarevnou ručně pletenou tašku na rameno.Dnešní den si užíváme jen v Lomanthangu. Následující den se vydáváme do oblasti dále za Lomanthang, blízko k Tibetským hranicím. Naším prvním cílem kam směřujeme je vesnice Nenyul. Během cesty se před námi rozprostírají nádherné políčka, která obdělávají místní lidé. Ve vesnici bohužel nikoho nepotkáváme, neboť všichni pracují na polích. Procházíme jen tedy a pokračujeme dál do Garphu. Potkáváme postarší paní, která nám ukazuje rozpraskané prsty a zanícené rány na rukou, a ptá se jestli nemáme nějaký lék. Bohužel ji vysvětlujeme, že léky jsme nechali v Lomanthangu.Nabízíme ji pomoc, ale musí s námi jít do Lomanthangu, kde bychom ji mohli ošetřit. Nakonec naši nabídku odmítá. Pokračujeme tedy dolinou dále. Zdejší zvláštní tvary kopců jsou zvláštní. I barva je trochu specifická. Dodo se ještě jde podívat ke kláštěru Gumaar odkud je výhled až do Tibetu. Je pozdě a tak se pomalu začínáme vracet nazpět, abychom dorazili ještě za světla.

Čas nás bezesporu začíná pomalinku tlačit a proto se musíme vydat na cestu zpět. Návrat volíme tak abychom při zpáteční cestě procházeli některými vesnicemi, které jsme při cestě míjeli, z důvodu jiné trasy. Naše první cesta vede do Charangu, kde se nám dostává možnosti vidět starý královský palác. Prohlížíme si celý areál okolo, bohužel dovnitř jsme se nedostali. V zadní části se jsme měli možnost se podívat do zřejmě staré obřadní síně mnichů.Naší další návštěvou je vesnice Chiling, kde mají nad vesnicí fotbalové hřiště, které je položené ve výšce 3900m.n.m. Ve vesnici se nachází dva kláštery do kterých se jdeme podívat a máme štěstí neboť máme možnost podívat se na obřad mnichů, doprovázený troubením na mušli zvaný puja. Mniši nás pouští dovnitř do kláštera, kde zrovna probíhá obřad a vysvětlují nám celou jeho historii, v lámané angličtině. Zdejší mnich nám také ukazuje studijní knihy a předměty,které jsou součástí modlitebních obřadů, jako např. zlaté číše ajjj Máme možnost vidět i lidskou mumifikovanou ruku stavitele tohoto chrámu (prý mu ji odsekli na památku že to pro ne udělal) . Klášter je vybavený i pistolí. Po dotazu na co ji zde mají nám odpovídá mnich, že kláštery se stávají častou návštěvou zlodějů.

Posledním zajímavým místem, které jsme navštívili byla jeskyně Chorvate, ve které trvale žije poutník, jenž se modlí za místní vesničany. Nám se ho podařilo zastihnout v jeho domě, do něhož nás i pozval a dovolil nám si ho celý prohlédnout i s obřadní místností. Vzhledem k tomu, že neuměl mluvit, snažili jsme se s ním domluvit prostřednictvím rukou. Zrovna řešil nějaký problém s osvětlení, které měl napojené na solární panel. Po delším zkoumání jsme zjistili, že závada v podstatě není, protože mu jen někdo koupil žárovku na 220Voltů místo na 12V. Za odměnu nám uvařil mléčný nápoj, ze zásob které mu vesničané donáší za jeho modlitby. Na rozloučenou nás ještě zavedl do jeskyně pod svým obydlím, ve které nám dal napít svěcené vody.

A co na závěr: pár jablíček z nejlepší nepálské oblasti Mustangu, spousta krásných zážitků a vnitřních pocitů z krásy zdejšího království a také trocha výhledů s ptačí perspektivy na oblast Anapuren při odletu z Johmsomu, a doporučení ochutnat alkohol Appel Brendy v Johmsomu

Nemyslete si, že změníte Nepál. Nepál změní Vás a zanechá ve Vás něco co nejde snad ani vyjádřit slovy. Kdo jednou vstoupí do Nepálu tak to rozhodně není naposled a určitě se sem jednou vrátí. Já už dnes vím, že jsem zde nebyl naposled!

Kdo to dočetl až sem tak je asi stejný magor jako ten co to psal :-)

sebranka: Dodo, Renka, Milan

foto: Jožo B.

Text: Milan

pár info:

letenky Praha – Londýn(British airways) – Dhaka – Kathmandu(Biman) cca 22 000kč, dá se i levněji přes Dilíí(dobrá cena + někdy transitní víza cca 2000kč dvě letiště) případně přes Bahrain(Gulf airlines – super cestování) nebo Oman

1 dolar cca 74 rupii , 1 euro cca 92 rupii kurzy se ale samozřejmě mění

Ceny za zařizování povolení a jiných věcí si nechte nacenit u více cestovek ještě před odjezdem do Nepálu. Hodně se to cenami liší . My jsme se o tom hodně přesvědčili, že i doporučované cestovky je lepší proklepnout , co se týká ceny!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Kathmandu to Pokhara Turist Bus 300 rupek(jede jen večer nazpět ráno),

obyčejný bus 100rupek(jede víckrát za den), letenka cca 90dolarů, dodávkou pevná sazba 650 rupek/osoba

letenka Pokhara to Johmsom 80dolarů, po zemi džípy kolem 80 dolarů ale za 3 osoby (ale nutný čas)

nutný permit na Anapurna area 25 dolarů(2000rupii) (dá se i v Pokhaře nebo na check pointu za 50dolarů na osobu

permit Mustang 500dolarů na osobu/10dnů každý den navíc je plus 50 dolarů(vyřízení pouze v Káthmandu), natáčet i fotit se v mustangu může bez problémů

nutný průvodce na Mustang cca 300dolarů + na konci dížko za spokojenost podle uvážení

cena za služby za zařizování povolení aj. cca 100dolarů + dížko za spokojenost na konci

spaní ve stanu na vyhrazených místech cena domluvou dá se dobře smlouvat, nebo v lodžiích

za vstup do klášterů se většinou platí cca 100 rupek

jídlo naše: těstoviny raději z přivezených vlastních zásob, sladkosti není problém v Kathmandu dle váhy batohu

super hotel Mustang v Thamelu 10 dolarů mimo sezonu a 15 v sezonu, ale dá se smlouvat cena

cesta z letiště my za 3 dolary do Thamelu někdo se vždy najde jen smlouvat

cesta po Kathmandu taxikem max 200rupek ale bez problemu 150rupek i 100

nákup vybavení např. péřový spacák dá se ukecat i na 3500 rupek alias Dodo obchodník

oblíbená hospoda v Kathmandu Tom a Jerry bar – spousta čechů

oblíbené národní jídlo Dhal bath

super alkohol skvělá „ liša“ - Tomba jen v místních menších, zapadlých hospůdkách kam nechodí turisté(velká dřevená nádoba naplněná nějakou obilovinou- zalévá se horkou vodou a pije se brčkem slušná „drakiáda“ a za pár rupek spousta dobré nálady :-) :-) :-)

Mapy koupit na místě stačí Mustang (Nepa Maps)1:100 000 za 300 rupií

Odletovou taxu na letišti do Evropy z Kathmandu 1700 rupíí jsme už neplatili jako tomu bylo minulé roky

to jest asi tak vše

případné dotazy rád zodpovíme