Rax druhý a Na větrné hůrce

Takže jsme opět byli v Raxu Počasí bylo letní a tak jsme si hned v PÁ přivstali a popojeli do Preineru a konečně vyrazili nahoru na Preiner Wand. Nástup není dlouhy, ale takové suťovisko jsem nečekal, ujíždělo pod námi kde co, hlášky „Vojto, chtěli jsme Tě zabít, ale nemohli jsme Tě dohnat“ „Slyšela jsem, že v Raxu jsou krátké nástupy“ apod. byly obvyklé. Dále jsem se spletl v nástupu a tak místo do pěkné šestky jsme se cpali do jiné, škaredé, starými rezavými skobami vybavené šestky, což jsme nakonec zjistili a tak konečně se trefili „Mit gottlichen hand“ a začalo pěkné lezení. Lezl jsem já, Luben a jeho žena Jana, v horních partiích stěny je veliká plotna, která se 2x lomí a bylo to naprosto super, exponované, dost těžké lezení, Lubeni si to moc pochvalovali a vše mi bylo odpuštěno, dokonce i cesta zpátky opět tím suťoviskem. Ještě jsme vylezli kratší Raxagónii, za 6. Vrátili jsme se večer zcela zničení vedrem, únavou, sutí. V SO jsme si dali pohodu, ráno v 9 už na tábořišti bylo druhé auto. Jeli jsme na Grossofen. Dříve než vedro udeřilo do stěny, lezli takovou klasiku, jedna délka za 4, nejištěno, pak velmi pěkná délka 6, spára jištěno starými skobami, pak rozsypaný komín nezajištěno a zase pěkná délka za 6. Pak jsme ještě zkusili první délku jiné cesty, velmi pěkné, ale už jsme byli docela usmažení, dokončíme příště. Potom hurá do řeky, celé údolí se promněnilo v jednu pláž. K večeru opět do stěn, jedna plotna jménem „GaGa“ přímo nad táborem. Už jsem byl asi unavený, 2x jsem ulítnul, ale naprosto bezpečně zajištěno. V NE jsme se přesunuli na Pielstein, to je blíž k Vídni. Mnoho skalek, stěnek, věžiček moc pěkné, jsou tu i lehčí cesty, Marek nám poradil pěkné výstupy. Akorát že začal takový vítr, že nás to skoro sfouklo ze skály, mně lano i se spolulezcem. Tož jsme to tak trochu zabalili a jeli domů. Moc pěkný výlet, dobré počasí, skvělé lezení, spousta pohody, humoru a hlášek.Vojtin