Prachov, aneb perla pískového lezení

Konečně se mi podařilo sehnat nějakého blázna, který by jel se mnou na písky v čechácha tak tento víkend využíváme hezkého počasí a vyrážíme do jedné z nejznámějších oblastí pískovcového lezení u nás - do Prachova. Hned po příjezdu pochopím, proč se tahle oblast jmenuje Český ráj. Nadherné 50 metrové věže přímo lákají po zdolání. A tak hned jdeme do lezení. Na začátek si vybíráme něco lehčího. Pěknou čtverečku, s hezkou přímou spárou a nahoře zakončenou plotničkou. Spára pěkně bere, skála příjemně hřeje do prstů a tak vesele postupuju vzhůru. Až do doby než se podívám pod sebe a uvědomím si, že už sem si vytáhl doprých patnáct metrů a ještě se mi nic nepodařilo založit. Naštěstí se kousek víš spára příjemně zužuje, a tak si oddychnu když tam hezky zapadne smyca. Konečně se dostávám do vrcholové plotny. Je to jenom čtverka, ale při pohledu dolů a potenciální odměny v 10 metrovém letu se mi to začíná jevit jako podstatně větší problém. Po chvilce přemýšlení kdy si uvědomím, že mi stejně nic jiného nezbývá než lézt nahoru, překonám plotnu s půlkama notně sraženýma k sobě.
Druhou věž vybírá můj kamarád. Na doporučení svých kamarádů si vybral 5+. Od spodu se mi jeví cesta jako moc lákává, jediné co mě zaráží je, že v celých 50 metrech se houpe pouze jeden kruh. Ale co, já tentokrát lezu na druhém. A konečně si cestu vychutnávám. Velice vyrovnaná, oblinky se střídají se spárou a plotničkami. Radost lezt.
Zbytek dne trávíme kecáním a procházkou po okolí. Rozhdně se do téhle překrásné a pro lezce bohaté oblasti v krátké době zase vrátím.

Michal