MENU Skalní lezení Horské lezení Bouldering VHT Trekking Příroda Zimní akce AKTUALITY / INFORMACE / AKCE

Vysočina aneb faso, detroit a drapem

Opět to byl pěkný výlet i když o jeho lezeckém přínosu pro naši fotografickocyklistickopoznavaci posádku by se dalo pochybovat:-).
Důležitý byl přínos pro účastníky letošního horokurzu, kteří doufám byli s průběhem a svými výsledky spokojeni. Checkovali dění na skalách i kolem a dozvěděli se snad i něco přínosného. Naším cílem byl odpočinek s občasným lezením a to se povedlo.

V pátek klasický, hektický odjezd (10min. před odjezdem návrat z pracovního procesu).
Proběhlo velmi rychle baleni, ale v tom už máme praxi:-). Nakonec to nebylo to tak hrozne a nabrali jsme jen 15 minut zpoždění, ostatní na tom byli ovšem podobně a při plnění jejich neodkladných úkolů jako zabezpečení zvěře a vyzvedávání zamčených kol bez klíčku od zámku(kdyby někdo měl zájem o rozstřižený zámek stále je ještě k dispozici) jsme ještě nějakou minutu přidali:-), no a Ti co jsou sbaleni už dva dny předem a hodinu před odjezdem v pozoru, již přivykli fenoménu doby, že se téměř nikdy nepodaří nevyjet na čas.
Na smluveném místě u Hulína, které nebylo řidiči upřesněno, se potkáváme s osádkou druhého vozu v čase zcela jiném než dohodnutý.
Jakmile už sedíme v autě spadne shon, stres a můžeme si začít užívat klidu a pohody nadcházejícího víkendu a nabíráme směr vysočina po trase Prostějov, Nové Město , Milovy.
Cílem je kemp u rybníka v blízkosti posledně jmenované obce. Po zastávce na další benzině pro doplněni paliva a to nejen do auta, bylo jasné, že dnešním hlavním cílem bude nejspíše jiné turisty vyhledávané zařízeni než kemp:-).
Po příjezdu a návštěvě onoho zařízeni došlo na noční staveni stanu. A aby to nebylo rutiní stavěl se i jeden nový, ale nevyskytl se žádný závažnější problém mimo velmi zábavné historky o připáleném sněhu.
Ráno se někteří otužilci vrhli testovat teplotu rybníka a zvládli i par temp.
Nastal přesun ke skalám. Měli jsme na to celý den takže pěšky. Po asi hodinové procházce krásnou přírodou a obdivováni místní architektury jsme po absolvovaní mírného stoupání dorazili ke "4 palicím".
Následovalo klasické lezení, paběrkování, razení, povzbuzování a filozofovaní nad různými cestami, zpestřené focením s pokořitelem několika osmitisícových vrcholu Jarošem.
Během dne ještě dorazila osádka třetího vozu,(prusíci) která se vydala na cestu až v sobotu a přišla tak o páteční vydařenou hru "macháček" .
K večeru následoval návrat do kempu zpestřený cestou přes místa díky nimž se nejspíše víska o podal jmenuje Blatiny. Míša ještě nastolil dodnes nezodpovězenou otázku zda je ten protékající potok dílem těch bažin či naopak. Jirka s Míšou, kteří měli v záloze parky zorganizovali táborák. Po menším přemlouváni se většina vydala pro dřevo a oheň se podařil.
V neděli jsme se díky vidině časného odjezdu rozhodli přiblížit ke skalám pomocí motorizovaných vozidel. Neznaje přesnou polohu odstavného parkoviště natož tak cestu k němu, jsme se po nesprávném odbočení a menším(na kole bych asi hodně řadil) stoupání po naštěstí posečené a suché louce ocitli 50 metru od Drátníku. Následovala příprava na lezeni a nastup do první cesty, když se setmělo zabouřilo a začali padat kroupy. Míša nám sice tvrdil, že padá led a začal sbírat kuličky vhodné do pistole, ale nečekajíc na proměnu v déšť jsme se schovali do sucha pod převis a nechali prvolezce Jirku jeho osudu (slanit a vybrat jištění). Na lezení v nejbližší hodině to již nevypadalo, tak jsme se rozhodli k cestě domů.
Zatímco první posádka vyrazila ihned směr Otrokovice-Napajedla-Zlín a její další osud mně již není znám, ale protože jsem neobjevil žádnou zprávu v černé kronice považuji jejich šťastný návrat a shledáni s rodinami za velmi pravděpodobný,.zbývající dvě osádky se přesunuli do kavárny u pražírny Hofr. Zde se rozjela poledni siesta ve znamení různých příchutí kávy a rakviček se šlehačkou. Dohodla se zpáteční trasa přes údajný hrad Starkov v jehož okolí se měly nacházet i skaly na lezeni. Místo onoho nazvu se sice bez problému podařilo nalézt, ale o hradu se hovořit v žádném případě nedalo pouze s snad velikou nadsázkou a neskutečným množstvím fantazie. Nejspíše by název vystihla skalní soutěsečka jejíž vstupy byly zaskládány kameny. Jištění jsme sice objevili, ale představa týdenní dřiny s ocelovým kartáčem jejímž výsledkem by byly 10 metrové nyní zamešené stěnky nejspíše většinou obtížnosti nad naše možnosti  nebyla nikterak lákavá. Není se čemu divit neboť toto místo nezobrazovala ani testovaná navigace, která se i v dalším průběhu valně neosvědčila. Závadmi bylo, že se ztratila v poli a neuměla si poradit ani s koňským povozem.
Snad se s ní testovací pilot šťastně vráti alespoň z toho Německa.
Dalším cílem byla tedy dohodnuta konzumace grilovaných makrel u Plumlovské přehrady. Tohoto cíle se také z časových důvodů nepodařilo dosáhnout, neboť je to ryba mořská a dopravci v poslední době rádi stávkují. Zřejmě ji toho dne dodali pozdě a mi jsme se minuli pouze asi o 1,5h o které jsme přijeli dříve než by se dogrilovala. Někteří však neodolali a vzali zavděk 200g steakem.
Zde bych toto povídání ukončil neb se již nic významného nepřihodilo. Pro ty co dočetli až na konec a stale se nedozvěděli co že je to za podivná slova v nadpise jedna rada: „Zúčastněte se dalšího výletu s nováčky třeba do Tater a pochopíte.
Více fotek z tohoto výletu: http://galerie.albumfotek.cz/19919/
Nový komentář